říjen 2009 září 2009 srpen 2009 červenec 2009 červen 2009 květen 2009 duben 2009 březen 2009 únor 2009 leden 2009 prosinec 2008 listopad 2008 říjen 2008 září 2008
Vstávání je celkově ožehavá záležitost. Zvláště pokud je to vstávání započaté zvukem budíku, tudíž dřívější, než by si byl býval člověk přál. Vstávání se může odehrávat různě. Většinou to začíná hledáním řvoucího čehosi s myšlenkami na vraždu, potom následuje rituál vylézání z postele. A jsme u toho, nejde o to jak a kdy, ale jakou nohou.
Jeden z dřívějších pokusů o něco, co bych nazval poezií. Je to momentálně aktuální, vzhledem k nastávajícímu ročnímu období. Takže se změnou času i změna stylu.
Nestalo se toho jistě mnoho. I když podle teorie paralalních světů se stane vše. Někdy někde.
Jistě si vybavíte scénu z filmu Marečku, podejte mi pero!, kdy se otec snaží svého syna ohromit tím, co si doposud pamatuje ze školy. "- Syroty po ní zůstaly - kdybys mě o půlnoci vzbudil, tak ti to zarecituju".
Tak je po... Původně jsem si říkal, že to ani nebudu komentovat, když jsem sotva něco zaznamenal a vůbec nic o tom nevim. Ale přecejenom mi to po včerejšku nedalo. Každopádně podotýkám, že nejsem politolog a politice nerozumim. Takže je jasné o čem budou následující řádky.
V poslední době se rozpoutalo mnoho diskuzí a vyšlo ještě více článků kolem finanční krize v USA a na celém světě následně (nebo možná jenom v Evropě, nicméně i to je svět. Financím tedy rozumím do té míry, že si za ně koupim pivo a abych je měl tak chodim do práce. Stejně tak vím, že tím nezbohatnu.
Chaty jako takové jsou pěkná záležitost. Dají se tam trávit volné dny, silvestry, dá se tam odpočívat, nebo se tam lidé jezdí strhat prací. Ve mně vzbuzují chaty asociace oslav s velkým množstvím alkoholu. Chaty jsou prostě dobrá věc. Ale jako jsou chaty skutečné jsou i jejich protějšky virtuální.
Ona a On měli Ono. Přesný důvod a původ, natož způsob jeho vzniku není znám, protože nebyl nikdo kdo by mohl příhlížet a vše řádně zaznamenat. Kdo ví, třeba malé Ono a jeho rodiče ani nejsou. Většinou se ale předpokládá, že minimálně Ono je.
Na 99,9 procentech map bylo v místech, kde se tento malý ostrůvek nalézal zakresleno moře. Ležel mimo veškeré lodní cesty a mapy, které o něm věděly nebyly veřejné. Pokud přecejenom někdo zabloudil do blízkosti tohoto ostrůvku mohl si do své mapy zakreslit jeho polohu, ale u toho to vždy skončilo. Buď se na ostrůvek zapomnělo, nebo ta dočasná tečka skončila pod rozlitou kávou, či propálená cigaretou.